Ivan Váňa (25. 11. 1941 - 31. 10. 2021) - velký český vinař a vizionář
Studium
Ivan Váňa ač narozen v Praze pochází z rodiny sedláků z Pošumaví a z Táborska. Svůj vztah k zahradnictví, ovocnářství a později i vinařství získával prací na rodinné zahradě, cestováním a poznáváním zemědělské krajiny. Již jako čtrnáctiletý odešel v roce 1955 do Mělníka na Střední ovocnicko-vinařskou školu. Mělnická škola v roce 2015 oslavila své 130 výročí a studovali na ní téměř všichni čeští vinaři. Ivan Váňa byl přirozeně manuálně šikovný a brzy si získal pověst zdatného pracovníka a ovocnáře. Na Mělníce poznal též svou budoucí ženu Evu, o dva roky mladší.
Po ukončení střední školy se vrátil do rodné Prahy, kde studoval v Suchdole na Vysoké školu zemědělské. Mezitím se také oženil a narodily se mu první dvě dcery. Po vysoké škole pracoval jeden rok jako zemědělský inženýr v Jednotném zemědělské družstvě Vražkov. I s rodinou bydlel ve vesnici Vražkov pod Řípem. Ve Vražkově se věnoval pěstování chmele. Při svých cestách z Vražkova přes Budyni n/O, Libochovice a Chrámce si nemohl nevšimnout ideálních podmínek pro pěstování ovocných dřevin.
Chrámce
Byl přijat na Státní statek Most, kde se v jednom ze středisek státního statku v Chrámcích rozvíjelo ovocnářství. S rodinou se přestěhoval do Mostu. Ivan Váňa měl zpočátku na starosti rostlinnou a živočišnou výrobu. S výsadbou ovocných dřevin se začal specializovat na ovocnářství a po výsadbě první vinice Anny v roce 1967 také na vinařství. Vinice byla pojmenována po třetí dceři Anně, která se narodila v roce 1968. Jméno Anna bylo použito také pro první růžové víno vyrobené v Chrámcích a dnes se po Anně jmenuje vinárna U sv. Anny v Litvínově. Vinice vysazené v Chrámcích - Kateřina, Lucie, Anna, Vendula, Lenka a Klára se kromě Kateřiny, která byla vyklučena, dochovaly do dnešních dnů a jsou stále plodné. Chrámce představovaly pro Ivana období nadšení, velkého snažení, bádání a hledání. Na své spolupracovníky se často obracel slovy "ty jeden Divochu" a toto rčení se dostalo i do názvu prvního vína vyrobeného v Chrámcích - DIVOCH. Původní stolní víno vyrobené z bulharských hroznů se brzy stalo velmi populárním a dodnes se najdou pamětníci, kteří jej pili v restauraci Severka v Mostě. Po první úrodě bílých hroznů v Chrámcích se Divoch začal vyrábět z chrámeckých hroznů. Tradice Divocha se udržuje dodneška a víno se vyrábí z hroznů odrůd Müller Thrugau a Ryzlink rýnský pod označením Víno bílé Divoch.
Vinice Sv. Vavřince
Po roce 1975 již nebyly vhodné plochy pro výsadbu vinic v Chrámcích, a tak se pozornost vinaře obrátila k Mostu, kde byly historicky doloženy vinice již ve 12. st. Ivan Váňa viděl v okolí nově budovaného Mostu perspektivní polohy a dokázal přesvědčit své nadřízené v Mostě i na krajském úřadě v Ústí nad Labem o budoucnosti révy vinné na Mostecku. Váňův elán a nezdolné pracovní úsilí (pracoval až 12 hodin denně) bylo potřeba při výsadbě první mostecké vinice Sv. Vavřince na ploše 34 ha v letech 1976-1977. Po organizačních změnách na statku byl Ivan převeden na vedoucí místo mosteckých vinic. Tím však ztratil možnost osobní kontroly nad chrámeckými vinicemi a výrobou vína. Ve sklepě v Chrámcích jej nahradil jeho kolega vinař a kamarád (též absolvent mělnické zahradnické školy) Josef Lisý, který s ním budoval vinařství již od počátku. Výsadba vinice Sv. Vavřince byla velkým úspěchem, a protože Ivan Váňa byl vždy vizionářem a jeho vize se postupně naplňovaly, nelenil a hledal možnosti pro další výsadbu révu vinné v okolí Mostu. S pracovními úspěchy přišly radosti i rodinné, po třech dcerách Lucii, Kateřině a Anně se narodili synové František (1972) a Jan (1976).
Vinice na výsypkách
Most je oklopen nejen kopci sopečného původu Českého středohoří a Krušnými horami ze západu, ale též umělými navážkami z třísetleté hornické činnosti. Teprve od 60. let 19. st. se výsypky začaly vědomě oživovat a rekultivovat. Sypající se hmota výsypky připomínala dle vzpomínek Ivana Váni jílovitou půdu bílé až šedé barvy v Limbachu v Malých Karpatech. Na výsypce se vysazovaly rychle rostoucí stromy a keře. Cílem bylo co nejdříve "neživou" hmotu ozelenit. Nápad vysadit na výsypce révu vinnou, jakožto kulturní plodinu přinášející úrodu, byl v té době neobvyklý. Za pomoci Severočeských hnědouhelných dolů s.p., Zdeňka Šedivého, Stanislava Štýse, Štěpána Neuberka a Miroslava Procházky a mnohých vinařů, zejména Vojtěcha Cífky z Cechu českých vinařů, se však podařilo záměr zrealizovat, a to i přes opatrné stanovisko Výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. Výsadbu vinic na výsypce v posledních fázích schvalovacího procesu "posvětil" ředitel Rekultivační výstavy s.p. Josef Hojdar st. V roce 1978 byla vysazena první vinice na výsypce v České republice - Barbora na ploše 10 ha. Následovaly Mariana v roce 1981 a Libuše v roce 1983. Celkem 30 ha na ploše Čepirožské výsypky.
80. léta - boj s "exhaláty" 
V 80. letech 20. století dostoupilo znečištění ovzduší na Mostecku svého vrcholu. Oxidy síry a dusíku a další zplodiny hoření z otevřených povrchových dolů, tepelných elektráren a chemického průmyslu v okolí se podepsaly nejen na stavu lesních porostů Krušných hor, ale zasáhly negativně i kvalitu vín vyráběných z hroznů mosteckých vinic. Ivan Váňa ve své malé laboratoři v Čepirozích zkoušel všechny známé metody, aby odstranil neznámé pachy z vín - výrobu červeného vína teplou cestou zahříváním moštu, odkalování bentonitem, čeření aktivním uhlím. Vzorky vín byly analyzovány na plynovém chromatografu na
Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a nebyly zjištěny rozdíly oproti vínům z jiných vinařských oblastí, ani přepokládané vyšší obsahy sloučenin síry. Ivan Váňa spolupracoval i s Výzkumným ústavem hnědého uhlí s.p. v Mostě s panem Kusým, který navrhl ochranný postřik hroznů bordeauxskou jíchou. Bordeauxská jícha se dřívě běžně používala ve vinohradnictví v ochraně proti houbovým chorobám. Součástí postřikové jíchy je měď, která při zpracování hroznů redukuje oxidy síry na sulfidy, jež se odstraňují jako sedimenty spolu s vinným kaly při přetáčení již dokvašeného vína. Tím byl problém s exhaláty z 90 % vyřešen.
Posunem ke zkvalitnění životního prostředí bylo postupné uzvírání již vytěžených dolů, úspěšné ozelenění a další typy rekultivace, v letech 1996-1999 byly odsířeny všechny elektrárny v Severočeském kraji. Také vínu se vrátila dřívější kvalita a v roce 1996 víno Kerner obdrželo zlatou medaili na celostátní výstavě vína Valtické vinné trhy. V období "boje s exhaláty", jak Ivan Váňa sám označuje nelehké pracovní období, si mostecký vinař uvědomil, že kvalitu vína může ovlivnit pouze tehdy, bude-li si víno sám vyrábět. V roce 1987 bylo možné na člena rodiny zakoupit 50 m2 půdy od Okresního úřadu v Mostě na Širokém vrchu. Celá sedmičlenná rodina tehdy pracovala na strmém svahu Širokého vrchu, klučila nálety, obnovovala terasy, hloubila jámy pro sazenice, nosila kompost a vysazovala. Jednotlivé části byly pojmenovány - Matčina, Velikonoční a Skalní. Dnes je první soukromá vinice Ivana Váni součástí většího celku zvaného viniční trať Matčina.
Po revoluci
V roce 1989 se Ivanu Váňovi splnil dávný sen - stát se svobodným občanem svobodného státu a moci svobodně podnikat. Začátky nebyly jednoduché, měl vinici o rozloze 0,5 ha na Širokém vrchu, pronajatý sklep a jednoduché zařízení na zpracování hroznů. Velkou příležitostí pro rozvoj vlastního podniku přinesla velká privatizace Státního statku Most v roce 1991. Jako jediný podal privatizační projekt na vinice a sklepní hospodářství. Málokdo věřil, že by mohl jako samostatný vinař uspět. Vznikla firma Ing. Ivan Váňa - České vinařství Chrámce. Od začátku prosazoval české víno z českých hroznů. Dnes už jen s úsměvem vzpomíná na první roky vlastního podnikání bez jakýchkoliv dotací a pomoci zvenčí (za dob státního hospodaření byly dotace v zemědělství běžné a kryly až 70 % výrobních nákladů), na první zpracování hroznů, na splácení ohromných úvěrů i na boj s podvodníky. V roce 2001 převedl Ivan Váňa firmu na své děti a vznikla společnost České vinařství Chrámce s.r.o. V letech 2006-2007 se podařilo vysadit vinici Hněvín, a tím přiblížit révu vinnou přímo obyvatelům města Mostu.
V roce 2014 se pustil do znovuvysazení vinice Mariany. Bohužel extrémní sucho v roce 2015 zničilo 80 % již vyrostlých sazenic. V letech 2015 a 2016 byly uschlé sazenice nahrazeny novými. Žel i v těchto letech pokračovalo horké suché léto a jen část sazenic se ujala.
Ivan Váňa celý život doufal, že založené vinice budou v Mostě navěky. Kéž se to podaří!
Naše společnost České vinařství Chrámce s.r.o. se o to bude ze všech sil snažit.