Vinice Most - Čepirohy

Vinice na výsypce

Vinice na Čepirožské výsypce hnědouhelného lomu Hrabák v blízkosti obytné části města Mostu-Čepirohy jsou raritou ve světě pěstování révy vinné. Město Most kdysi obklopené povrchovými doly pro těžbu hnědého uhlí se může pyšnit zelenou krajinou, vzrostlými stromy, parky, rekreačními středisky v okolí zatopených dolů - jezero Matylda, jezero Vrbenský a jezero po dolu Ležáky a také vinicemi, které se rozkládají na ploše 30 ha. Réva vinná se od 80. let minulého století stala novou rekultivační plodinou vzhledem ke své relativní nenáročnosti na půdní podmínky a svojí schopností kořenit do hloubky několika metrů. Na upravenou výsypku byla navezena ornice ve výši 30-50 cm. Sazenice révy vinné se dobře ujaly a přinesly své první plody. Jednotlivé viniční trati byly pojmenovány po patronce horníků Barbora, po kněžně Libuši a po bývalém dolu Mariana.

Nevýhodou výsypky je však její nestabilita. Již od roku 1983 byly pozorovány sesuvné pohyby lokálního charakteru. Při aktivním sesouvání se část sesouvajících zemin přemístí a nasune na povrch neporušené patní části svahu. Vzniká tak výrazná odlučná plocha. Svahovými pohyby jsou postiženy jen ty části svahu, ve kterých dochází k hydrodynamické nestabilitě výsypkových zemin při proudění podzemní vody a nebo při zvýšení hydraulického spádu (Žižka, 2003). Všechny vinice na výsypce jsou z důvodu  ohrožení půdy vodní erozí trvale zatravněny.

Vinice Barbora

Vinice Barbora je první vinicí v České republice vysazenou na výsypce hnědouhleného dolu. Byla vysazena v roce 1978 a rozkládá se na ploše 10 ha. Pěstují se zde odrůdy Müller Thurgau, Rulandské šedé a Rulandské modré. Vedení je vysoké, část keřů Müller Thurgau se řeže do tvaru svislého kordonu neboli vertika.

Vinice Mariana

Vinice Mariana byla vysazena v roce 1981 na ploše 10 ha. Byly zde vysazeny odrůdy Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Ryzlink rýnský. Po třiceti letech pěstování révy vinné bylo rozhodnuto o obnově již zastarávající vinice. Modré odrůdy, které vždy převažovaly, byly nahrazeny bílými odrůdami v současnosti na trhu více žádanými.

Na přelomu let 2012-2013 byla vinice Mariana vyklučena, půda byla zrigolována, upravena a na jaře 2014 zde byly vysazeny sazenice odrůd Tramín a Müller Thurgau. Sazenice jsou před okusem zvěře chráněny plastovými chrániči. V roce 2015 byla vinice zatravněna, byla vybudována opěrná konstrukce z umělohmotných sloupků a jednoho dvoudrátí pro zastrkování letorostů. U každého keře je opěrná tyčka z umělé hmoty. Bohužel horké léto v roce 2015 způsobilo úhyn 80 % keřů a vinice byla v letech 2016 - 2018 dosazována. Keře jsou po zapěstování kmínku řezány do tvaru jednoduché záclony.

Vinice Libuše

Poprvé byla vinice Libuše založena na jaře roku 1983 a byla na ní vysazena odrůda Ryzlink rýnský ve sponu 1,2 x 3 m. Řady byly vedeny po vrstevnici. Keře byly řezány do tvaru svislého kordonu – vertika. Až do roku 1991 byl ve vinici udržován černý úhor, pak byly vinice zatravněny.  Sloupky byly betonové, opěrné tyčky železné.

Dne 4. ledna 2003 se část výsypky odtrhla, sesula se o pět metrů a ohrozila sesuvem blízkou zastavěnou obytnou část města Mostu – Čepirohy vzdálenou pouhých 70 m od vinice. Celkem bylo zničeno 7 ha vinice. Statutární město Most a Doly úpravny Komořany, s.p. vyzvaly Výzkumný ústav hnědého uhlí  a.s., aby provedl průzkumné práce za účelem zjištění všech skutečností ovlivňujících stabilitu svahu. Vzhledem k tomu, že nestabilita výsypky ohrožovala obytné území, byla již v květnu 2003 vypracována průvodní zpráva a prováděcí projekty stavby na odstranění ekologických škod. Terénní úpravy, přesuny zemin, odvodnění, zatravnění a oplocení bylo v I. etapě dodavatelsky řešeno Rekultivační výstavbou a.s., vinařské práce pak ve II. etapě provedlo České vinařství Chrámce s.r.o. Na znovuobnovenou výsypku byly vysazeny na jaře v roce 2005 odrůdy Chardonnay a Rulandské šedé. Řady jsou vedeny po spádnici ve sponu 1 x 3 m. Pěstitelským tvarem je upravená jednouchá záclona, výška kmínku je 1,20 m, v této výšce je první drát, o 15 - 20 cm výše je druhý drát. Keř se řeže na dva tažně, které se ohýbají do mírného oblouku přes horní drát a vyvazují ke spodnímu opěrnému drátu. Opěrné sloupky i tyčky u keřů jsouplastové. Letorosty se nezastrkují, tak jako u středního rýnsko-hessenského vedení mezi dvojdrátí, ale pouze se třikrát během vegetace osečkují. Osečkované letorosty volně visí přes horní drát a do meziřadí.